ZPŮSOB OBŽIVY
Kríové byli především lovci. Severní Kríové lovili karibu, losy, bobry, ondatry a králíky. Kríové pláni sledovali stáda buvolů a žili kočovným životem. Východní Kríové se živily rybařením a lovem tuleňů, proto pro ně byly velmi důležité kánoe. Lovili štiky, pstruhy, přísavky, a jesetery.
Kríjské ženy hledali a shromažďovali ořechy a ovoce. Také pěstovali obilí.
Tradiční jídlo Kríjských indiánl bylo sušené buvolí maso s tukem – sušené maso rozdrtili plochými kameny na prášek, poté k nim přidali živočišný tuk a smíchali s brusinkami. Další z tradičních jídel bylo sušené maso.
Na podzim a na jaře se vydávali na lov kachen a hus.
Kvůli krušným zimám přišly na mnoho způsobů jak uchovávat potraviny dlouhou dobu. Sušili plody, udili maso – měli speciální stany kde maso udili. Dalším způsobem bylo uchování masa pomocí soli - nasolili maso a poté ho zakopali v zemi.
Tradiční rostlinné přísady a složky potravy Kríů
|
Jídlo bylo odvozeno z potřeb každodenního života v dřívějších dobách více než v dnešní době. Sloužilo k uspokojení fyzických potřeb. Prostřednictvím pozorování přírody, experimentováním a návštěvami okolních kmenů indiáni věděli jaké rostliné látky a k jakému účelu je využít.
Využití:
V počátcích formování přírodních kmenů, indiáni používali víceméně divoce rostoucí rostliny, které rostli v jednotlivých regionech. Při přesunech na výhodnější území získávali informace a dozvídali se o rozmanitosti jednotlivých rostlin a tyto poznatky předávaly dál z generací na generaci.
Kromě indiánských „zahradních“ úspěchů bylo i tisíce druhů volně rostoucích jedlých rostlin, které byli sezónně k dispozici, a které používali syrové i vařené. Nejdůležitější a nejčastější používané potraviny, jaké známe dnes jsou amerického původu. Téměř 75% z naší současné rostliné potravy byly nové pro Evropany před pětisty lety. Indiánská nejslavnější trojce potravin „tři sestry“ se brzy staly nejdůležitějším průkopníkem potravin v Americe – kukuřice, dýně a fazole.
Východní lesní kríové byli kreativní a velmi zdatní kuchaři. Jejich pestrá strava byla převzata z půdy, jezera, bažin i pobřežních oblastí. Země byla jejich sklep i pec. Některé jedinečné styly vaření:
Rozdíly ve způsobu přípravy potravy u jednotlivých odvětví Kríů souvisí s odlišnou zeměpisnou polohou a regionálním podnebím. Většina jídla byla ochucována jen solí, případně kořením, které bylo k dispozici v průběhu sezóny. Při lovu zvířat byla důležitá okamžitá úprava masa, neboť pokud nebylo maso řádně, okamžitě vyčištěno, mohla do masa absorbovat špatná chuť z posledního pozřeného jídla úlovku.
Úlovek zavěšovali do chladu, zabaleného v tenkém obalu – ochraně proti mouchám. Malá zvířatka a ptáci vysely po dobu 48 hodin, aby se jejich tělesné teplo rozptýlilo.
Většina východních kmenů jedli jen jedno plnohodnotné jídlo denně, kombinace snídaně s obědem, který jedli před polednem. Muži jedli první, obvykle z dřevěné nebo hliněné mísy. Poté teprve jedli ženy a děti, to co zbylo. Kríové lovili buvoli, kteří se proháněli prérií v obrovských stádech. Jak buvoli začali mizet, přebrali jiné zvířata hlavní roli v jejich obživě.
Příprava:
Semena slunečnice *:
Přírodní chleba: Indiáni objeviil zvláštní vlastnosti rozdrcené kukuřice smíšené s vodou. Viděli kukuřici namočenou ve vodě, která se staal bělejší, nafouklejší a získal jedinečnou chuť.
** Popel má speciální vlastnosti, po smíchání s potravinami, nebo ve vodě se přidává do různých pokrmů. Popel ze dřeva, jako rozdrcený cedr, jalovec, bílý ořech, atd. byly přesně určené k aromatizaci, jakož i čištění a trávení.. Popel rovněž bělil a zjemňoval některé potraviny a přidával stopové minerály, jemně ovlivňoval chuť a konzistenci.
* Mouka z orobince: V průběhu června mužské květy produkují množství pylu jasně žluté barvy. Tento výživný zlatý pyl získávali broděním v bažinách, hledáním orobince a ohýbáním každého květu špice přes hlubokou misku nebo kbelík a "práškování.Toto „práškování“ se nejlépe uskutečňuje za stálého suchého počasí. Mouka se používá na pečivo, chléb a těsta na koláč.
Příprava:
Mouka z orobince: mnoho z přírodních rostlinných látek ze všech oblastí se může dehydrovat a rozdrtit na mouku. Semena různých rostlinných látek mohou být použity k výrobě mouky, stejně jako obiloviny.
Nejjemnější mouka v přírodě, která nepotřebuje žádné prosévání nebo rafinaci je z orobinec a rákosového pylu. Rostlinné látky pro výrobu mouky, jsou:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 |
1 šálek nebo více mletých(pomocí kamenů) jader ořechů nebo sušených semen dáte do třecí misky s tloučkem a drtit do doby, kdy se jednotlivé části pospojují. Ořechové máslo (pasta), je samo o sobě sladké. Nicméně se může přisladit lžičkou či dvěma medu nebo javorového sirupu.
Tato pasta je skvělá na domácí chleba. |
|
Konzumace čerstvých hub v množství, může být nebezpečná. Proto bylo třeba vymyslet způsob jejich konzervace.. Ta je nejjednodušší metoda a je vhodná především pro ty druhy, které se dají použit v polévkách a omáčky. |
|
 Common Morel – Smrž jedlý
|
|
|
Nakládané houby
|
|
 Sulphur Shelf – žluťásek písčitý
|
|
|
Příprava
|
|
Byliny a léčivé rostliny
|
Divizna
Divizna se používala i jako přídavek k tabáku, i jako lék.
|
|
 Mullein - divizna
|
Divizna je kosmopolitní dvouletá bylina, jejíž listy mohou být shromažďovány a sušeny kdykoli během vegetačního období. Indiáni uzené sušené lístky používali pro úlevu od bolesti v krku, na astma, kašel, střevní zácpy a zánět plic.
Tato bylina může být jedovatá, pokud je používána ve větším množství.
|
|
Dřín: (Cornus sericea) Cree oblast okolo Hudsonova zálivu zvaná jako "Milawapamule." je bohatá na Dřín. Úlomky ze dřeva a kůry indiáni smíchávali s bylinkami v kuřácké směsi známé jako kinnikinnick. Odvar z kůry se používá k léčbě kašle a horečky. Vynikající rudé barvivo bylo vyrobeno vařením kořene ve vodě, a když byol přidáno železo, barvivo zčernalo. |
|
|
Přirozené žvýkačky
Mnoho rostlin a stromů produkuje mízu, latex, nebo pryskyřičné materiály, které obsahují důležité živiny a přírodní cukry. Indiáni nazývali mnoho různých látek jako "žvýkačky". Často jen žvýkání čerstvého jehličí až do doby jejich sladkokyselé esence stačilo uspokojit žízeň a hlad. Jehličí bylo také zdrojem vitamínu C a léčilo vředy v ústech, bolesti v krku a kaše. Jiné "žvýkačky" byly použity k úlevě od bolesti zubů, bolesti hlavy a zažívací potíže. Látky používané ke žvýkačkám
Kromě těchto existuje nespočet dalších látek v přírodě, které mohou být použity. Kromě šťávy, pryskyřice, kořenů, oloupaný a stonky botanicals, indiáni také používály mnoho listů a květů bylinek jako sezónního žvýkacího materiálu. Hlavním mezi nimi byl tabák, který žvýkalo mnoh indiánských národů.
|
|
 |
Jitrocel
Jitrocelové oddenky a listy
Kousání kořenů působilo k úlevě od bolesti zubů a zahánělo žízeň. |
Mapa stránek